tvůrci
a herci

film Nebeští jezdci

gen. Jaroslav Hlaďo
RAF

Jaroslav Hlaďo se narodil 8. květen 1913 v Novém Jičíně. Po ukončení základního vzdělání nastoupil na reformní gymnázium a po maturitě vstoupil dobrovolně do československé armády a přes aspirantskou školu do Vojenské akademie v Hranicích s leteckým výcvikem v Prostějově.

Působil u 61. zvědní a 3. pozorovací letky pluku T.G.Masaryka v Praze a v Milovicích u 4. leteckého pluku v Hradci Králové jako stíhací pilot. V roce 1937 byl vybrán pro letecký meeting v Zurychu k účasti v Alpském letu a v závodě ve stoupání do 3000 m. Za úspěch v této soutěži byl povýšen na nadporučíka. V období mobilizace československé armády 1938 proti Německu byla 42. letka pod velením npor. Hlaďa předurčena k protivzdušné obraně Prahy. Po okupaci českých zemí v březnu 1939 začal spolupracovat s odbojovou skupinou pplk. Mašína.

Když mu hrozilo zatčení, uletěl do SSSR. Tam strávil tři měsíce v internaci a byl posléze zařazen do sovětské jednotky jako velitel letky. Po ústupu sovětské armády na východ byla zbylá skupina letců, jejímž příslušníkem byl i Jaroslav Hlaďo, v čele z plk. Berounským, odeslána za ostatními letci do Velké Britanie. Křižník Edinburg, na kterém naši letci vypluli 27. 4. 1942 z Murmaňska, byl Němci potopen i s nákladem zlata, které vezl jako sovětskou úhradu za válečné dodávky západním spojencům. Zachránění letci se vydali z Murmaňska znovu na cestu na křižníku Trinidad. I ten byl těžce bombardován a z deseti československých letců do cíle dorazili pouze tři.

Do RAF byl Jaroslav Hlaďo přijat 9. července 1942, a to v hodnosti nadporučíka. Anglicky uměl a byl zařazen jako výcvikový inspektor a prodělal operační výcvik. Po půlročním výcviku byl zařazen k 131. peruti a 6. února 1943 absolvoval svůj první bojový let při ochraně jedné bitevní lodi a dvou křižníků u Jižních Orknejí. Od 26. února 1943 byl příslušníkem 122. stíhací peruti a 12. května 1943 přeřazen k 222. stíhací peruti. V jeho log booku tak lze nalézt jak doprovody bombardérů, boje s nepřátelskými stihači, tak bitevní nálety na pozemní a námořní cíle nebo průzkumné lety to vše nad kanálem La Manche a okupovanou Západní Evropou. Byl povýšen na štábního kapitána. Byl zařazen jako styčný důstojník u 11. stíhací skupiny až do dubna 1944, kdy byl jmenován jako velitel 312. čs. stíhací perutě. V té době převládají především pozemní cíle, základny střel V 1, radary a komunikace. Ve dnech invaze do Francie se podílel s 312. čs. stíhací peruti na krytí severní hranice invasního koridoru, ochraně pobřeží, přímé podpoře vojsk včetně doprovodu zásobovacích lodí k invasním břehům. Od konce června 1944 byla tato čs. stíhací skupina předurčena k operacím z anglických letišť při doprovodu bombardovacích svazů. Zúčastnil se i doprovodu a podpory výsadků při operaci u Arnhemu. V listopadu se stal, již povýšený na majora, v hodnosti podplukovníka velitelem celé čs. stíhací skupiny. Poslední bojový let uskutečnil Jaroslav Hlaďo 13. srpna 1945 kdy se vrátil s celou čs. stíhací skupinou do Prahy.

Poté byl ustanoven velitelem 2. stíhací divize v Českých Budějovicích. Za vynikající organizátorské a velitelské schopnosti byl jmenován velitelem II. leteckého sboru v Budějovicích. V roce 1949 byl jmenován náčelníkem stolice letectva na Vysokém vojenském učilišti, ale již o rok později dostal zákaz létání. Jeho manželka, Božena Hlaďová, vzpomíná, že byl tehdy její manžel také hlídán několika příslušníky policie. A že byl vždy hlídán tak, aby o tom věděli. Později byl z vojenské akademie přemístěn na velitelství letectva a protivzdušné obrany státu. Od roku 1965 působil v Indonesii jako odborník pro rozběh výcviku na letounech L-29.V letech 1967-1971 byl velitelem našich instruktorů v Ugandě, kam Československo dodávalo cvičné proudové letouny L-29 Delfín. I v Ugandě všechny instruktory bedlivě sledoval donašeč, který Prahu informovalo sebemenších detailech. A tak byl Jaroslav Hlaďo v roce 1971 kvůli údajnému nesocialistickému chování definitivně odvolán a někdejší válečný hrdina dožil penze jako hlídač v autokempingu a plavčík. Zemřel 21. ledna 1990. In memoriam byl jmenován generálmajorem.

Jaroslav Hlaďo získal následující vyznamenání a ocenění: