tvůrci
a herci

Narozen 18.2.1916 v Sendražicích u Kolína.

Krátce po jeho narození se manželé Sehnalovi přestěhovali do Ostroměře a později do Lázní Bělohrad, kde Jiří Sehnal vychodil základní školu. V roce 1935 odmaturoval na Učitelském ústavu v Jičíně a poté se dobrovolně přihlásil do Školy důstojníků letectva v záloze. Zde absolvoval výcvik polního letce – pozorovatele a nastoupil vojenskou prezenční službu u I. letky Leteckého pluku č. 1 „T.G.M.“,kterou ukončil v hodnosti četaře aspiranta. Poté nastoupil jako učitel v tzv. Sudetech. Jako letec se zúčastnil květnové i zářijové mobilizace v roce 1938. 

Do exilu odešel 6. dubna 1939 přes Ostravu do Polska, ale krátce po překročení hranic byl zadržen polskými četníky a po několikadenní internaci měl být spolu s dalšími exulanty předán gestapu. Jiřímu Sehnalovi se podařilo uprchnout a po nějaké době odchází znovu do Polska. Tentokrát je úspěšný a již 6. srpna 1939 se prezentuje v Krakově. Jiřího Sehnala ale nelákal vstup do francouzské cizinecké legie, a tak přijal nabídku na službu v polském letectvu. Po vypuknutí války byl zařazen k první čs. letecké jednotce ve 2. světové válce. Byla to Czechoslowacka Eskadra Rozpoznawcza vyzbrojená leouny Potez XXV a RWD 8. J. Sehnal u jednotky létal jako pozorovatel. u jednotky létal jako pozorovatel. Válka ho zastihla na letišti v Deblinu. Své první válečné zranění utrpěl Jiří Sehnal již 17. září, kdy jeho Potez XXV napadl formaci německých bombardérů a byl jimi sestřelen. Jiří Sehnal utrpěl při nouzovém přistání úraz. Jiří Sehnal spolu s pilotem Josefem Bláhou museli pěšky ustoupit před postupujícím Wehrmachtem. Oba letci se tak dostali až do Lucku, kde byli internováni postupující sovětskou armádou. Později se dostali ke skupině pplk. Ludvíka Svobody v Jarmolincích. Tam Jiří Sehnal na následky svého zranění málem zemřel a příslušníci Svobodovy jednotky se mu již skládali na věnec a slušný pohřeb. Naštěstí se ze svého zranění vyléčil a byl odeslán za Svobodovou jednotkou do internačního tábora v Suzdale.

Z ruské internace dostal na konci února 1941 a u čs. vojenské východní jednotky v Palestině, na základně RAF v Ramleh, byl prezentován 13. března téhož roku. Zde byla zjištěna částečná slepota a ztráta sluchu. Z Palestiny odejel Jiří Sehnal do Velké Británie. Tam se dostal 12. června 1941. Do RAF byl přijat na základně Wilmslow. Byl povýšen do hodnosti podporučíka a absolvoval kurz pro zpravodajské důstojníky. Jako zpravodajský důstojník přichází Jiří Sehnal 8. února 1942 k československé 310. stíhací peruti.

Jako první dobrovolník se přihlásil do nově vznikající československé letecké jednotky v SSSR a byl vybrán pro funkci pobočníka velitele. Tato jednotka – 1. čs. stíhací pluk, byla vyslána na pomoc slovenskému povstání a její letouny přistály 17. září 1944 na letišti Zolná u Zvolena. Pluk na povstaleckém území operoval až do 25. října 1944, kdy musel ustoupit. Jiří Sehnal tak prodělal ústup v horách, kde se podílel na partyzánském boji. Zde byl očitým svědkem smrti svého spolubojovníka z čs. leteckého pluku Rudolfa Borovce. Jiří Sehnal se v únoru 1945 probojoval přes frontu. Zpráva o konci války ho zastihla opět na Slovensku.

Po válce byl přemístěn k Letecké dopravní skupině v Ruzyni, odtud odešel k 10. stíhacímu pluku ve Kbelích. Později je zatčen a aby se vyhnul stíhání, podal žádost o propuštění z armády ze zdravotních důvodů. Poté vystřídá několik dělnických profesí a později, po přestěhování se do Kolína, získal zaměstnání v okresní nemocnici.

Zemřel v roce 1983 v Kolíně, kde je také pohřben.

Jiří Sehnal byl vyznamenán:
Řádem Rudé hvězdy
Řádem SNP II. stupně
čs. válečným křížem – 2 krát
medailí Za chrabrost před nepřítelem
medailí Za zásluhy 1. stupně
a více než dalšími dvaceti vyznamenáními

Zveřejněné fotografie jsou z archivu rodiny Sehnalových, respektive autora webu.